Syn.: Pinus armandii Franchet var. amamiana (Koidzumi) Hatusima
Čeleď: Pinaceae Spreng. ex F. Rudolphi – borovicovité
Systematické zařazení: Pinus L., podrod Strobus (D. Don) Lemmon, sekce Quinquefoliae Duhamel, podsekce Flexiles (Shaw) P. Landry, série Armandianae Businský
Rozšíření: Pinus amamiana je jednou z nejvzácnějších borovic na světě, která je známá jen ze dvou populací v jižním Japonsku, z nichž hlavní se nachází na ostrově Jakušima a menší na sousedním ostrově Tanegašima. Tyto ostrovy leží mezi velkým jižním ostrovem Kjúšú a řetězem menších ostrovů souostroví Nansei, známých jako Rjúkjú. Hlavní výskyt na Jakušimě leží v dolních částech přímořských svahů hory Kunawari (Kawahara) na západě ostrova, a pak hory Hasa na jihu. Celkem se na tomto ostrově uvádí asi 1000 jedinců. Výskyt na Tanegašimě je reprezentován asi desetkrát méně početnou zbytkovou populací rozdělenou do asi tří fragmentů. Výskyty na obou ostrovech jsou považovány za relikt dřívějšího rozsáhlejšího rozšíření.
Ekologie: Celý okrouhlý ostrov Jakušima o rozměrech 22 × 28 km je hornatý, dosahuje téměř 2000 m n. m. a je skoro neosídlený. Naproti tomu podlouhlá Tanegashima s délkou téměř 60 km dosahuje necelých 300 m n. m. Na Jakušimě se druh vyskytuje v prudkých skalnatých západních a jižních svazích, převážně mezi 300 a 600 m n. m., na žulovém podkladu; vyhledává skalní výchozy a žebra. Na Tanegašimě roste okolo 200 m n. m. Má celkově nejnižší výškové rozšíření ze všech pravých pětijehličných druhů borovic (sekce Quinquefoliae) na světě.
Popis: Stromy dorůstající výšky 20 až 30 m, s ± vodorovnými větvemi a kmenem až okolo 2 m v průměru, s tence nepravidelně šupinatou borkou. Výhony hnědavé, někdy zpočátku pýřité a brzo olysávající. Jehlice vzpřímené, rovné, po 5 ve svazku, 3–8 cm dlouhé a až 1 mm široké, na hranách řídce pilovité, svrchu sytě zelené, na vnitřních stranách šedavě ojíněné. Šišky šikmo dolů ohnuté na krátké, silné stopce, nejčastěji jednotlivě nebo po dvou, pryskyřičnaté, vejcovité, 5–8,5 cm dlouhé, dozrávající v říjnu druhého roku. Apofýzy největších semenných šupin převážně 2–2,5 cm široké, ± široce kosočtverečné, se zvednutými předními hranami a zapuštěným terminálním pupkem. Semena elipsovitá, 10–13 mm dlouhá, se zakrnělým, nefunkčním, křehkým křídlem, na konci obvykle roztřepeným, většinou ulpívajícím na šupině nebo zčásti držícím na semeni.
Ohrožení a ochrana: Hlavní populace na Jakušimě je součástí zachovalého přírodního ekosystému ostrova v rámci národního parku. Mohla by být ohrožena náhodným rozsáhlejším požárem. Zbytkové fragmenty populace na Tanegashimě zřejmě nemají potenciál pro dlouhodobé přežití.
Využití: Druh není pravděpodobně nikde ve světě využíván ani jako okrasná dřevina. Mohl by být introdukován do teplejších přímořských oblastí mírného pásma.
Poznámka: Pinus amamiana byla nedlouho po prvním popisu přiřazena k čínskému druhu P. armandii jako jeho varieta. Tato kombinace nebyla podložena důkladným porovnáním obou taxonů. Přesto se toto pojetí občas objevovalo v literatuře až do současnosti. Oba taxony se však výrazně odlišují nejen v morfologii, ale neméně výrazně i ekologicky. Pinus armandii je horský druh rostoucí ve výškách 1000 až 3300 m n. m., nejblíže ve vzdálenosti asi 1800 km (subsp. armandii v západním Henanu) nebo 1100 km (subsp. mastersiana na Tchaj-wanu).
Fotografováno dne 10. 11. 1991 (Japonsko, Jakušima, dolní západní svahy hory Kunawari).